Mateřskou řečí ⋅ májové úvahy nad evangelijními slovy Panny Marie
Krátkým úryvkem z prologu Janova evangelia začínáme tyto májové úvahy. Milovaný učedník Jan v něm skládá hymnus o druhé božské osobě, o Slovu, které se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Učedník, který jako jediný z apoštolů stál u paty kříže, když Ježíš dokonával dílo vykoupení a přinášel sám sebe v oběť za naši spásu, stál vedle Ježíšovy matky. Z úst svého Mistra pak uslyšel slova: „To je tvá matka.“
Tento učedník, kterého měl Ježíš rád, nám zaznamenává do čtvrtého evangelia slova, která navždycky povedou věřící křesťany k hluboké úctě. Při jejich vyslovení, že Slovo se stalo tělem, pokleknou, skloní hlavu nebo položí sevřenou dlaň na srdce. Slovo, druhá božská osoba, skrze které je všechno stvořeno, sestupuje k člověku. Ochotným přijetím Božího slova se v lůně Panny Marie Slovo stává tělem. Bůh přijímá lidskou přirozenost. Bůh se stává jedním z nás. Nepochopitelné tajemství Boží lásky! Tajemství vtělení se uskutečňuje skrze Boha a člověka. Bůh skrze anděla promluvil otcovskou řečí k Marii. Ona slovo přijímá, bez výhrad, zcela. K nám pak, jako svým dětem, promlouvá - mateřskou řečí.
Jako musí maminka dítěti někdy převést jasnou řeč tatínkovu do přijatelnější formy, tak i my očekávejme od nebeské Matky, že nám pomůže ještě lépe porozumět Božímu slovu. Vždyť i apoštol Pavel jde touto cestou, když píše Korinťanům: Bratři, já jsem s vámi nemohl mluvit jako s lidmi duchovními, ale jako s tělesnými, jako s dětmi nedospělými v křesťanské víře. Krmil jsem vás mlékem, ne tuhým pokrmem, protože byste ho nesnesli. (1 Kor 3,1-2) A tak v těchto májových úvahách se setkáme s mateřskou řečí Panny Marie, která nás, své děti, učí dokonale rozumět Slovu Otce a plnit jeho vůli.
Panno Maria a svatý Josefe, orodujte za nás!